Informace z výcvikové komise SPČR

Arnošt Růžička

Nezapomeneme

   Když v roce 1964 začínal, bylo mu teprve třináct. S potápěním to hned od počátku myslel vážně a systematicky pracoval na zvyšování své kvalifikace, takže se později, ještě jako student brněnské lékařské fakulty, stal školitelem instruktorů (dnešní CMAS I3). Na této úrovni se pak věnoval metodické, organizační, lektorské a publikační činnosti prakticky po celý zbytek života. Jako spoluautor se podílel na vzniku dvou učebnic přístrojového potápění.

   Během studií medicíny spolupracoval s brněnským klubem Delfin, kde tehdy vyrostlo slibné podhoubí pro rozvoj moderního speloepotápění a aktivně se podílel na průzkumu zatopených jeskynních systémů v Moravském krasu.

   Jeho jméno je ale spjato především s domovskou Mantou Znojmo, a to zejména s oživením činnosti tohoto klubu po roce 1990, kdy se Manta právě pod jeho vedením stala jedním ze zakládajících klubů SPMS. Zasloužil se též o dnešní podobu zatopeného lomu v Hostěradicích, kam členové znojemského klubu zajistili trvalý přístup nejen pro sebe.

   Rozsáhlé  potápěčské zkušenosti, výborné organizační schopnosti i působení na poli potápěčského výcviku ho na dlouhá léta přivedly do řad prezidia SPMS i dvou odborných komisí SPČR – výcvikové a lékařské. Ve všech těchto orgánech byl platným a aktivním členem.

   Ve prospěch potápěčského výcviku též plně využíval svoji odbornou erudici. Jako respektovaný lékař záchranné služby přispíval bezpočtem přednášek, školení i praktických zaměstnání k tomu, aby instruktoři a potápěči sdružení v SPČR měli možnost osvojovat si pod jeho vedením nejnovější postupy poskytování neodkladné první pomoci.

   Vynikající potápěč, lékař, instruktor, a především dobrý člověk a skvělý kamarád MUDr. Arnošt Růžička zemřel 1. prosince 2022 ve věku 71 let. Čest jeho památce!

Za sebe i za ostatní Arnoštovy potápěčské přátele, kolegy a známé

sepsal Vláďa Vrbovský

Smutná zpráva

Odešel potápěč, instruktor a dobrý kamarád

   Zájem o potápění, které se mu stalo životním údělem, provázel Honzu od mládí. S jeho jménem je spojeno působení ve dvou renomovaných ostravských potápěčských klubech – v Permonu, jehož členem se stal v roce 1962, a později v Alvinu, jemuž zůstal věrný po zbytek života.

   Jako aktivní potápěč se věnoval široké škále činností včetně prací pod vodou a podmořské archeologie. Jeho hlavní doménou se brzy stala oblast potápěčského výcviku, ve které zanechal jako dlouholetý držitel nejvyšší instruktorské kvalifikace, člen výcvikové komise, lektor, organizátor i autor řady odborných publikací nesmazatelnou stopu. Výraz „dlouholetý“ v souvislosti s těmito i dále zmíněnými Honzovými aktivitami je přitom míněn doslova, protože většinu z nich lze počítat na celé desítky let.

   V lektorské a publikační práci se zaměřoval zejména na fyzikální aspekty pobytu pod vodou a na potápěčskou dýchací techniku. Není divu, že byl také mezi prvními, kdo u nás před časem fundovanými přednáškami a texty na dané téma podněcovali zájem o potápění s umělými dýchacími směsmi a s rebreathery.

   Honzovy organizační a řídicí schopnosti zákonitě přesahovaly oblast klubového života, takže už za časů Svazarmu se stal předsedou krajské potápěčské rady. Přitom dokázal, že i v této funkci bylo možné pracovat pro rozvoj potápění a nepodléhat všudypřítomným ideologickým tlakům. Po roce 1989 nemohl chybět u zrodu Svazu potápěčů Moravy a Slezska, v jehož prezidiu pak působil bezmála tři desetiletí. K úkolům plynoucím z členství v prezidiu přistupoval svědomitě, jeho vystoupení na zasedáních vynikala promyšlenou a logickou argumentací. Nesnášel politikaření, rád mluvil přímo k věci a vedl k takovému jednání ostatní zúčastněné. Ke konci života se tuto činnost snažil vykonávat i navzdory zhoršujícímu se zdravotnímu stavu.  

   Honza byl nejen široce uznávanou a váženou potápěčskou osobností, ale také skvělý společník. Díky své otevřenosti a smyslu pro humor snadno nacházel cestu k lidem, a tak akce, které organizoval a vedl, se vždy konaly v neformálním a přátelském ovzduší.

   Výborný kamarád, potápěčský instruktor, lektor a organizátor Honza Jahns zemřel 24. července 2021 ve věku 80 let. Čest jeho památce!

Za sebe i za ostatní Honzovy potápěčské přátele, kolegy a známé

sepsal Vláďa Vrbovský

Akreditace MŠMT Instruktor potápění

Doporučené postupy VK Svazu potápěčů ČR

Schváleno zemskými prezidii Svazu potápěčů ČR s účinností od 1.1.2014

Publikováno: 19.3.2014

SPČR – SSI – NAUI - PADI

SPČR rozšiřuje možnosti výcvikového systému CMAS/SPČR

Systém SSI

Systém NAUI

Systém PADI

Pro všechny stupně výše uvedených jiných výcvikových systémů platí, že při zahájení zkoušek na příslušné stupně CMAS/SPČR musí splňovat veškeré podmínky pro tyto zkoušky předepsané, včetně stanoveného počtu absolvovaných ponorů.

Závěrem je možno říci, že tímto krokem VK a Vedení SPČR přispěly k výraznému otevření výcvikového systému CMAS/SPČR široké potápěčské veřejnosti a tím dále zvýšily jeho atraktivitu v duchu filosofie výcviku CMAS: Safety and Quality – Bezpečnost a kvalita. V tomto trendu otevírání se dalším výcvikovým potápěčským systémům hodlá SPČR pokračovat i v budoucnosti postupně tak, jak výcviková komise připraví příslušné podklady.

Nové metodiky výcviku

Osnova výcviku na kvalifikační stupeň CMAS P*

Osnova výcviku na kvalifikační stupeň Potápěč Junior

Osnova výcviku na kvalifikační stupeň Potápěč s doprovodem

Schváleno výcvikovou komisí SPČR dne 4. 2. 2006